...bude to taková pěkná tečka....

..za tím dalším školním rokem.

Je to smutná věc, další milí maturanti jsou na odchodu. Myslí si pochopitelně, že ne, že budou chodit dál, ale známe to, nejde to tak snadno...

Tedy konkrétně: 30. května 2008 proběhlo další předávání maturitních vysvědčení na zbraslavském zámku. Bylo jako obvykle horko, střevíčky tlačily, saka tížila, ale naši stateční maturanti vše vydrželi stojíce u stěn nádherného sálu. Vyslechli několik projevů, trochu hudby; tentokrát Columbella vystoupila jen krátce, ale zato s úplně novým repertoárem, např. první ježkárnou v naší historii, též specielně otextovaným Mendelssohnem, poslouchali též exhibici Martina Orlity, Barunky Bendíkové a Honzy Steidla. Všechna sólová vystoupení velmi zaujala, například Martinova produkce byla uvedena jako jeho vlastní skladba, což se ukázalo nebýti stoprocentní pravdou, Barunka působila za koncertním křídlem nadobyčej křehce, stejně jako její půvabná skladbička, Honza naopak dojal silou svého hlasu, vůle i osobnosti. Navíc oproti tradici vyslechli maturanti spolu s publikem dlooohou Křičkovu báseň, jejímuž textu bohužel nikdo ve velkolepé zámecké akustice nerozuměl.

Obřad jistojistě splnil svůj účel. Rodiče byli pyšní a dojatí, maturanti unavení, Columbella vyčerpená. Nicméně naše vystoupení bylo podařené, zpěváci narozdíl od generálky v Radotíně vydali ze sebe všechno. Budiž jim za to dík.

Následovala oslava. Velkolepá. Veselá. Dojemná. Podařená. S pečeným vepřem. Saka byla odložena, střevíčky zuty, kantoři se usmívali, bývalí studenti se smáli. Kéž by nám příroda či Pán Bůh takovou pohodu zachovati ráčili!