Vyhledávání


Černošický advent 2011

04.12.2011 18:56

       

Dne 3.12. 2011 vystoupila Columbella poprvé ve fungl novém prostoru černošické modlitebny. Jeden nejmenovaný z našich absolventů zařídil sboru zcela jedinečné vystoupení v unikátní architektuře. V tak úžasném prostoru a tak originální stavbě jsme zpívali rozhodně poprvé. Modlitebna zvenčí připomíná archu, jistě ne náhodou, vždyť stojí na kopci. Vnitřní prostory jsou velmi moderní, elegantní, jednoduché, přesto přívětivé a útulné.

Přívětivé bylo i uvítání, perfektní organizace, sympatický a ochotný byl zvukař, který nám koncert zaznamenal. Nemuseli jsme řešit šatnu, světla, topení, techniku, květiny, prostě nic. Vše bylo vzorně připraveno.

Modlitebna byla plně obsazena, dokonce museli přidávat židle. Osobně bych si netroufla odhadovat jakékoliv počty, ale ti toho schopní tvrdili, že návštěvníků muselo být hodně přes stovku. A ne ledajakých. Zpívat a vyprávět tak vstřícnému publiku je jednoduše radost. U svých svěřenců jsem pozorovala kromě obvyklé nervozity i úsměvy, nečekané pohybové aktivity, projevy téměř až nadšení.

A to jsem na ně naložila repertoár vážně náročný, dlouhý a po čertech různorodý. Zpívali jsme skutečnou všehochuť: spirituály, koledy, písně z Afriky, Mozarta, Bacha, Temla, Vaňhalovo Te deum. Zvědavá jsem byla nejvíc na posledně zmiňovanou skladbu. Ano, byla to ona, kterou jsem Columbelle vnutila jen s obtížemi, ale dobře, že jsem necouvla. Rozhodně ta nácviková námaha stála za to. Zpěváci tedy měli dost, většina musela ještě zpívat z not, luštili obtížný latinský text. Ale celou skladbu zazpívali prakticky bez chyb, jen soprán jednou malounko zabloudil. Alespoň museli všichni pochopit, že zazpívat skladbu tohoto typu není žádná legrace. A publikum naši námahu skutečně ocenilo, takový Werk od gymnaziálního sboru skutečně nemohli očekávat. Myslím si, že Černošičtí taky měli radost z toho, že se jich sešlo tolik, údajně na koncertech takhle plno nemívají. A pak je pochopitelně zcela dostala Havalind. Zazpívala jim jednu echt dojemnou vánoční americkou. Potom skutečně nezůstalo jedno oko suché. Při společném zpěvu Narodil se Kristus pán dokonce někteří posluchači v publiku povstali. Potom tleskali, tleskali, děkovali, chválili. Hned bych se tam vrátila!

 

                                                                  Michaela Šreinová