Columbella na plese

To tu ještě nebylo!

Hlásíme všem svým milým i jiným příznivcům, že jsme byli pozváni na skutečný a opravdický ples. Chtěli po nás jen velmi krátké! vystoupení. Toto mělo být součástí, možná spíše až vyvrcholením kulturního programu, do společenského a tanečního večera postupně vkládaného.

Stručně a jasně: Devatenáctý březen 2008 se nám v Kulturním centru na Novodvorské nesmírně líbil. Byli jsme hoštěni, bylo nám povoleno, ba přímo doporučeno tančit. Náš koncertík začal až po desáté hodině večerní, což bylo pro nás velkou výhrou. Mohli dorazit všichni nemocní/ tentokrát na tom nebyli dobře např. Radka, Jana a Martin/ a Čenda, který jak známo svou výnosnou práci před desátou neopouští. Přišli i staří dobří absolventi Marek se svým sólem v Happy Day a Míša, aby se alty cítily o poznání jistěji. Bez našeho klavíristy Martina by to také už jaksi nebylo ono. Tentokrát si přivedl pomocníka, pana Ondřeje, bratra našeho excelentního tenoristy Jakuba. Je to skromný hudebník, při svém výstupu si vystačil s mikrofonem a vlastními ústy. Melodii neuznává.

Publikum reagovalo překvapivě pozitivně. Poslouchalo, tleskalo, ba přídavek si vyžádalo. A při odchodu z jeviště se ukázala pravda. Pravda pravdoucí. Pan ředitel ještě na jevišti zatkl sbormistryni a podrobil MĚ křížovému výslechu. Nemohla jsem popřít, že jsem na Základní školu Plamínkové, jejíž je tento pán ředitelem, skutečně před drahnou řádkou let chodila. Kdeže loňské sněhy jsou!