Columbella po roční technologické pauze přivítala primu a prváky na půdě Gymnázia Oty Pavla, nikoliv tedy na půdě školy, ale jako obvykle v Koruně.
Na slavnosti se jako každoročně sešli všichni aktéři, tedy začínající studentky a studenti, jejich dojatí rodiče, třídní, pan starosta, paní ředitelka a v neposlední řadě, pochopitelně, Columbella. Akce měla tradiční průběh, pronášely se projevy, pělo se, chodilo se špalírem. Všechno v rychlém tempu, nedivte se, akce se konala v den voleb, radnice a její představitelé měli nepochybně jiné starosti...
V naprosto nedýchatelném ovzduší, ačkoliv jsme zpívali o vodě, potopě, dešti, řece apod., jeden mladý student omdlel. Díky pohotovsti třídní profesorky svou (zřejmě) první slabost přežil ve zdraví a nikdo si ničeho nevšiml.
Do programu jsme tentokrát zahrnuli významné hity jako Singing in the rain, Deep river, Bye, bye blackbird, I´m gonna sing nebo osvědčené fláky Osvobozeného divadla jako Nebe na zemi nebo Život je jen náhoda. Vzhledem k tomu, že se nám vystoupení povedlo, zrno padlo na úrodnou půdu. Ano, rozumíte mi správně, přihlásily se nám čtyři nové soprány... Boužel zase ani jeden bas... Škoda.