Vyhledávání


Jarní Prádlo, respektive koncert Columbelly v kostele sv. Jana Křtitele Na Prádle na MDD, tedy 1.6. 2012 a k tomu stručně ze Zbraslavi, aneb slavnostní předávání maturitních vysvědčení na zbraslavském zámku 4.6. 2012

05.06.2012 21:29

 

         Co dodat k tomu všeobsažnému titulku? Mohu se pokusit pouze jen naznačit v několika slovech průběh a ducha obou našich vystoupení. Zajímavý byl zvlášť náš koncert Na Prádle, tradiční vyvrcholení columbellí sezóny. Vznikal totiž v bolestech, s obtížemi, tekoucími nervy, dokonce s výtkami, kritikou, až hádáním. O co šlo? Columbella nezpívala v kompletní sestavě, chyběly důležité hlasy. Sobotní soustředění situaci nevylepšilo, naopak, ukázalo se, že nás na koncertě bude ještě méně. Došlo tedy k některým změnám v programu, během týdne potom k vášnivé korespondenci, přehazování sól, samostatnému studiu mnoha partů. O to větší jsem pak měla radost, když koncert proběhl úspěšně, bez většího zaváhání. Všechna sóla zazněla, a s jistotou, jako by to ta děvčata zpívala už léta. Moc jim všem děkuji. Též děkuji mnoha altistkám, které přijely rovnou z vodáckého kurzu. Byly ale čistě oblečeny a upraveny. Narozdíl od obdobné situace vloni.To se pánové z basu nestihli téměř ani převléknout. Co do síly emocí byl letos jistě nejsilnějším zážitkem Havalindin zpěv a následné loučení. Naše milá Američanka se totiž po maturitě vrací domů. Columbella si myslím pěkně zazpívala a dle ohlasů, i písemných! soudím, že i publikum odcházelo spokojeno.

         O slavnostní akci na Zbraslavi jsem už psala vícekrát. Jenže letos jsme do toho úžasného prostoru vstoupili díky ochotě dobrých lidí po několika letech. O to jsme si to víc užili. Celý Císařský sál byl plný, všechny židle obsazeny, absolventi stáli podél stěn. Sbor zpíval, jak nejlépe uměl, moderátoři moderovali jako o život. Paní ředitelka promluvila absolventům do duší, udělila pochvaly, popřála vše dobré do budoucnosti. Já jsem prý jako obvykle poněkud žertovala a hodnotila v Columbelle zpívající právě obsolvovavší basy, altistku a sopranistku. Rodiče jsme dojímali například Janáčkem či Potopou. Největší aplaus sklidila naše star. Tentokrát zpívala duet se svým panem profesorem zpěvu za doprovodu zcela vynikajícího klavíristy. Třeba říci, že potlesk byl rozhodně zasloužený. Drobný postřeh na závěr:  Rok od roku se nám na předávání maturitních vysvědčení zvyšuje počet posluchačů. Jako by se zvětšovaly rodiny bývalých studentů, neboť třídy jsou pořád zhruba stejně velké.

    Nebo že by chodili posluchači načerno?    

                                                                                                                                                                                                       Michaela Šreinová