Vyhledávání


Koncertní dvojtakt COLUMBELLY

04.01.2011 17:32

 

Konec roku 2010 pojala COLUMBELLA velkolepě. Není divu, byly to právě desáté, tedy jubilejní Vánoce školního smíšeného sboru. Můj osobní pocit je, že to snad ani nemůže být pravda, jak dlouho už se s Columbellou a Columbellou bavím a co všechno už můj nejoblíbenější smíšený sbor umí.

Tedy například odzpívat během jednoho dne, a sice 22.12. 2010 dva náročné koncerty. Jeden dopoledne v radotínském kostele sv. Petra a Pavla a jeden večer v kostele sv. Jana Křtitele Na Prádle. Sbor dále umí zařídit spoustu nutných detailů, nezapomenout nástroje, projevit jistou míru dochvilnosti, naplnit kostel Na Prádle publikem přímo k prasknutí, chovat se důstojně a přirozeně, u oltáře vypadat půvabně…. Ale hlavně, přátelé, skromnost stranou, sbor se skutečně naučil nádherně zpívat. Předvedl celou paletu výrazových prostředků, jemné nuance v dynamice, zpíval dokonce i piano pianissimo- zřejmě poprvé, fortissimo jako hrom, perfektně ladil. Jediný ze sborových hlasů nebyl upozaděn( jak se leckdy leckde stává). Naše soprány zněly jako skřivánci, alty předvedly svou solidní a temnou barvu, tenory se překonávaly, zněly úžasně čistě a ačkoliv dosti často velmi vysoko- výrazně mužně. Bas a basa tvrdí muziku, o tom není pochyb a platí to bez výjimky i v našem sboru.

K radotínskému koncertu bych ještě chtěla poznamenat, neřku-li zdůraznit, že naše vystoupení je míněno jako dárek pro celý Radotín, jakož i pro případné zájemce z řad studentstva a učitelstva z našeho milého gymnázia. Je bezplatný, pouze adventnímu času poplatný. Před Vánoci se snažíme zpívat co nejduchovnější hudbu, jakou umíme. Konkrétním příkladem toho budiž latinská a dost těžká skladba Jiřího Temla Laudetur Jezus Christus, která nám tady poprvé velice slušně vyšla, mimo jiné zásluhou naší milé klavíristky- varhanice  B. B. Toho dopoledne jsme se ale bohužel v radotínském kostele setkali tváří v tvář nepřízni osudu. Na koncertě byla kvůli opomenutí sličné kostelnice příšerná zima a rozsvítit nám také zapomněla. O to víc je ale třeba cenit si zásahu shůry, který způsobil, že na sbor v jednu chvíli zasvítilo prosincové slunce a dodalo prostoru přímo duchovní rozměr. Z tohoto zásahu se radovali též naši milí dokumentaristi, bez nichž by naše kronika byla suchá, vystoupení neúplné. Milí B. K. a P. V., děkujeme. Taktéž děkujeme mnohým statečným posluchačům, že s námi drkotali zuby až do konce…

Když jsme se rozešli před kostelem za svými povinnostmi, vařit oběd, jíst oběd, postarat se o rodinu, nakoupit dárky, posedět s kamarády, zkontrolovat noty a tak všelijak podobně, neuměla jsem si vůbec představit, že se na večer budeme schopni znovu rekonstruovat, koncentrovat a koncertovat. Výsledek mě zcela překvapil, uzemnil, potěšil a dojal. Podobný zážitek jsem ještě s Columbellou nezažila, myslím že zpěváci to vnímali stejně. Protože dosud ke mně ještě zvuková nahrávka nedorazila, nesu si v paměti a nebojím se říct, že v srdci, moc krásnou hudební vzpomínku. Při předávání květin, mezi přídavky a skutečně vřelými potlesky  jsem byla naměkko, že jsem i vtipkovat přestala. Nesmírně děkuji všem, publiku za fantastickou atmosféru, sboru za dosud nejlepší výkon, sólistům, že je mám, panu faráři Ž. za laskavost  a propůjčení kostela.

Vážení přátelé, za celý sbor vám všem přeju šťastný nový rok 2011. Věřím, že se zase potkáme, první koncert máme na konci ledna v Černošicích, na jaře v Moravské Třebové a v červnu zase Na Prádle. V následujícím ročním období můžete počítat, milí příznivci, se spíše světským repertoárem. Těšíme se také na nové mladé zpěváky a zpěvačky, kteří rozšíří naše maturitami prořídlé řady, přidají se k nám a budou pěkně chodit každý pátek na zkoušku!

 

                                                                                  Michaela Šreinová, sbormistryně