Osmičky na konci letopočtů nejsou významné jen pro Čechy, národ, vlast a GOP. I Columbella přechází vzhledem ke své čerstvé dospělosti do nové, významnější a zodpovědnější fáze. Předcházející věta bohužel není hrdým konstatováním nové skutečnosti, ale mým zatím bohužel jen tajným přáním.
Pravda je taková, že na konci památného roku 2018 diriguji sbor, který složením pěvců velmi omládl. Letošní vánoční koncerty odzpívala Columbella v nové mladé sestavě premiérově. Koncert Na Prádle byl jejím prvním významnějším vystoupením. Takto viděna, zaslouží Columbella nepochybně velkou pochvalu. Odzpívala a odehrála koncert v tradiční délce, tedy více než hodinu čisté muziky. Byla i na konci koncertu poměrně při síle. Což se neprojevilo jen po hlasové stránce, jak byste čekali, ale i po stránce pohybové. Až do konce vystoupení měli mí svěřenci dost síly na pohybový doprovod skladeb, na veselí aktivně projevované mezi jednotlivými skladbami, různé strkanice, neplánované smíchy apod.
Koncert v kostele sv. Jana Křtitele Na Prádle proběhl 14. prosince. Vzhledem k datu jsem ho celý věnovala své mamince k narozeninám. Kostel byl nacpaný, vzadu jako obvykle stáli někteří posluchači, tradičně moji známí a členové mé rodiny. I zbytek publika tvořili zjevně zainteresovaní posluchači. Jak jinak si vysvětlit tak skvělý ohlas, velké potlesky apod? Atmosféra byla prostě báječná, od počátečních tónů Ondrova klarinetu až po závěrečné akordy Mikulášova doprovodu k Moses, now your people are free. No a navíc to vlastně studentům napoprvé vlastně celkem slušně šlo. Z programu myslím nejvíc zaujaly Michnovy písně, spirituály jako Give me that old time religion. Dojemné byly i dívčí koledy Stille Nacht s kytarou Tomáše Bureše a O Holy Night s klavírem Katky Habánové. Ze zpívaných skladeb největší úspěch jednoznačně sklidila píseň o Mojžíšovi, v našem repertoáru zcela nová. Bravurně doprovozená Mikulášem Košťákem, jehož zásluhou se vůbec tato nová hitovka v columbellím repertoáru objevila. Díky, Miky. O instrumentálky se tentokrát postarali Ondra Valter – klarinet, Alžběta Janáková – housle, a pozor, novinka – Eva Slavická – harfa! Závěrem k tomuto vystoupení chci jen dodat, že koncertovat pro takové publikum je pocta a radost sama.
Po vánočním vystoupení už dlouhá léta chodíváme na společnou večeři. Ani letos jsme neučinili výjimku. Zásluhou skvělého výběru restauračního zařízení a profesionální organizace se večer vydařil. Na výbornou. Díky a díky Bártovi!
21. prosince jsme uzavřeli kalendářní rok ve škole se školou na školních schodech. Přítomni byli: vedení školy, zaměstnanci školy, někteří profesoři školy, pan školník a mnoho studentů školy. Na to, o jak velmi školní akci se jednalo, výsledek byl nad očekávání. Mnozí posluchači setrvali až do konce, hlavně pochopitelně ti, kteří vzhledem ke svému umístění ani odejít nemohli. Program byl oproti kostelu významně zkrácen. Vynechali jsme vše nebezpečné, těžké a delší. A to přineslo ovoce. Všechna zpívání byla perfektní, velmi přesvědčivá. Při houslovém Largu fis moll F. M. Veraciniho ztichl celý ústav a naši absolventku sl. Janákovou pak náležitě ocenil potleskem. Po saxonovém sóle Ondry Valtera vypukla vřava a ovace. Jako přídavek po skvělém Mojžíšovi jsme předvedli ukázku z dnes populárního štyku o kokosech. K evidentní potěše všech. V ten moment propukly prázdniny. Hurá.
Na následném společném obědě jsme se dohodli, že si zazpíváme Rybovku. K mému překvapení se nás z Columelly na Hlaváku, kde se amatérsky zpívá a hraje Rybova Česká mše vánoční už po mnoho let, sešla docela pořádná pěvecká parta. Kromě tenoru byly zastoupeny všechny hlasy. Bylo pro mne novou zkušeností a velkou radostí zpívat se svými studentkami z jedněch not, podotýkám svých… Líbilo se mi poskytnout této báječné hudební akci další zúčastněné. A dobré! Vypadá to novou tradici.
Milí hudební příznivci a přátelé, milý sbore!
Máme za sebou pěkný rok a před sebou jeden z dalších. Ať je ten rok veselý a vydařený. Plný radostné harmonie, přátelského souzvuku, krásné hudby, štěstí, zdraví a pohody.
Michaela Šreinová